Za pár dní začíná podle kalendáře jaro a některé dny to skutečně venku vypadá, že zima už nadobro odešla. Ale pozor! Říká se, že „jedna vlaštovka jaro nedělá“. Víte, co toto přísloví znamená? Tohle a mnoho dalších užitečných frází, které se vám budou hodit v rozhovorech o jarním počasí, se dozvíte v dnešním pracovním listu. 

5-minute Czech - Advanced

A je tu březen! 

Název měsíce vznikl podle „kvetení bříz" (bříza = silver birch) nebo podle „březosti zvířat“ (březí zvíře = těhotné zvíře). 

Jaro „je na spadnutí“ – je velmi blízko. V březnu kvetou první květiny, třeba sněženky (= snowdrops) s květy, které připomínají sněžení. Zahrádkáři „mají napilno“ – dělají hodně práce: například sází první rostliny (= dávají je do země, aby rostly). Buď sází malé rostliny – sazenice nebo sazeničky, nebo jen semena (= seeds). 

Zima ale ještě „neřekla své poslední slovo“ (= neskončila). Loni byl březen dokonce nejchladnější měsíc – venku „byla (pořádná) kosa“ a lidé „klepali kosu“. „Kosa“ je nástroj na sekání trávy. Dává to smysl? V březnu je na sekání trávy přece brzo! Říká se to, protože při práci s kosou slyšíme zvuky podobné „drkotání zubů“ (= chattering teeth) v zimě. 

I když dnes může být teplo, možná budeme zítra nebo za týden ještě pořád potřebovat kabáty a šály. „Jedna vlaštovka (= swallow bird) jaro nedělá“ – toto přísloví varuje před rychlými závěry: když se něco stane jednou, nemusí to ještě nic znamenat. A na vlaštovky je v březnu opravdu moc brzo. Vlaštovky, které přes zimu byly v jižní Africe, se totiž nevracejí v březnu, ale až v dubnu. 

Na opravdové jaro si tedy musíme ještě počkat. Třeba doma u kamen, jak nám radí české přísloví „březen, za kamna (= stove, heater) vlezem“.